|
|
Koloniální myšlení českých cestovatelů přelomu 19. a 20.století
Rychnovská, Anna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je prostřednictvím postkoloniální teorie nahlédnout publicistickou tvorbu českých cestovatelů přelomu 19. a 20. století, a to na příkladu orientalisty Aloise Musila. Vychází především z psychoanalytických úvah Frantze Fanona, esejí Aimého Césaira a koncepce orientalismu Edwarda W. Saida. Předmětem práce je i nahlédnout československý "kolonialismus bez kolonií", a to zejména pomocí dvou teorií: nekoloniálního orientalismu Sary Lemmen a koloniálního excepcionalismu Filipa Herzy. Záměrem práce je rovněž zmínit historii československého kolonialismu, který utváří kontext Musilovy práce a zároveň shrnout výzkumy, které se soustředí na československý obraz kolonií a kolonizovaného. Ty slouží mimo jiné i jako bod srovnání s výsledky analýzy této práce. Cílem práce je především zjistit, zda publicistická tvorba Aloise Musila obsahuje stereotypy koloniálního myšlení, případně o jaké konkrétní stereotypy se jedná. K rozboru novinových článků Aloise Musila je použita kritická analýza diskurzu, jejímž záměrem je kritické zaměření na mocenské vztahy ve společnosti, které utvářejí diskurz a zároveň jsou jím utvářeny. Cílem je poukázat na omezující významy diskurzu a nerovnosti ve společnosti. Mezi hlavní zjištění práce patří konstatování, že Musilova publicistická práce byla...
|
|
|
Development of the concept of liminality in selected works of Salman Rushdie
Švejdík, Jan ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Jádrem této diplomové práce je zachycení pojetí liminality v dosavadní tvorbě Salmana Rushdieho, konkrétně v románech The Satanic Verses, The Ground Beneath Her Feet a Two Years Eight Months and Twenty-Eight Nights. Na vybraných postavách a motivech popisovaných románů se projevují autobiografické prvky, cílem práce je tedy popis proměny pojetí liminality v chronologickém vývoji, kdy uvedené knihy reprezentují tři období, ve kterých se vzájemně podstatně liší autorovo vnímání domova a migrace. Fenomén liminality je popsán v rámci teorie postkoloniální literatury, pozornost je proto věnována pojetí "jiného" ve vztahu k domovu a jeho kulturním specifikům, a stejně tak ve vztahu k nové zemi pobytu migranta. Analýza uvedených děl a jejich abstrakce do tří reprezentativních období tvoří referenční rámec pro srovnávání s možnou budoucí tvorbou autora.
|
|
|
Reprezentace (bývalých) Afrických kolonií v tuzemské cestovatelské literatuře 19. a 20. století
Martinek, Adam ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Šarše, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje díla českojazyčné cestovatelské literatury 19. a 20. století, která pojednávají o (bývalých) Afrických koloniích. Práce vychází z postkoloniální teorie - konkrétně z Osterhammelovy syntézy kolonialismu jako struktury a ideologie a ze Saidova pojetí orientalismu. Klíčovým východiskem je aktualizace Saidovy teorie v práci Sarah Lemmen, která na základě analýzy české/československé cestovatelské literatury vytvořila koncept nekoloniálního orientalismu. Základní tezí tohoto konceptu je specifické postavení Čechů a Češek v koloniálním prostředí, ve kterém nepůsobili jako nositelé zájmů velmoci, ale přesto ve svých dílech uvažovali o kolonizovaných zemích a jejich obyvatelích v intencích orientalistických stereotypů. V práci byl zvláštní zřetel věnován vlivu socialismu na diskurz děl vydaných mezi lety 1948 a 1989. Výzkumné otázky práce jsou: a) jak je v dílech české cestovatelské literatury reprezentována kolonizace Afriky?, b) jakým způsobem je v těchto dílech reprezentována dekolonizace?, c) jak díla vyobrazují Afričany a jejich vztah k Evropanům? Tyto otázky směřují na pochopení vztahu autorů/ek ke kolonialismu a orientalismu jako ideologiím a praxím, s kterými se v Africe setkávali. Práce analyzuje devatenáct děl z padesáti osmi potenciálních cestopisů vydaných různými...
|
|
|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
|
Irácká exilová literatura
Klasová, Pamela Markéta ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová zkoumá dílo současného iráckého exilového spisovatele Ḥasana Blásima a zařazuje ho do rámce magického realismu. Zároveň argumentuje pro formálnější a širší definici magického realismu, která zahrnuje i svět bez nadpřirozených jevů. Magicko-realistické prvky povídkové sbírky Madžnún sáḥat al- ḥurríja (Blázen z náměstí Svobody) podtrhují nejdůležitější témata povídek, jež se vztahují ke katastrofám moderní irácké společnosti posledních třiceti let. Svým důrazem na dokumentaci moderní historie Iráku, jíž dominuje válka a exil, se tak dílo zařazuje mezi díla narativní dokumentární tvorby, jejichž cílem je přispět ke kolektivnímu vědomí národa. Přesto ale magicko-realistický element v Blásimově díle není pokusem o vytváření alternativního kulturního světa. Nadpřirozeno v Blásimově díle funguje metaforicky a vztahuje se výhradně k reálnému světu válek a násilí, ve kterém se lidé pod tíhou okolností mění ve zvířata a kanibaly a který je sám o sobě magický. Ve druhé rovině je Blásimovo dílo diskutováno i na pozadí postkoloniálních teorií, jež prošly od svého průniku na pole humanitních studií spletitým vývojem a v nedávné době byly podrobeny kritice, například právě ze strany akademiků zabývajících se arabskou literaturou. Blásimovo dílo slouží jako doklad toho, že se postkoloniální...
|
|
|
Question of Identity in The Impressionist and Baumgartner' s Bombay
Sehnalová, Kamila ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zachytit podstatu utváření identity hlavních hrdinů dvou děl postkoloniální literatury, tj. Impresionista (Hari Kunzru) a Baumgartnerova Bombaj (Anita Desai). Pojem identita je zkoumán ze dvou různých perspektiv, tradiční a postkoloniální. Kromě toho tato práce analyzuje reakce obou postav na jejich krizi identity. Cílem této práce je určit, jaký vliv na lidský život mají dva extrémní typy identity, fluidní, proměnlivá identita, která je v rámci postkoloniální teorie považována za ideální a neměnná, stálá identita jako její protiklad. Zvláštní pozornost je také věnována třem klíčovým pojmům postkoloniální teorie, tj. liminalitě, hybriditě a mimikry, a tomu, jak se promítají do hlavních postav vybraných románů. Provedená analýza ukazuje, že ani jeden ze jmenovaných přístupů se neosvědčuje jako použitelný nebo prospěšný v životě jedince.
|
|
|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
|
Irácká exilová literatura
Klasová, Pamela Markéta ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová zkoumá dílo současného iráckého exilového spisovatele Ḥasana Blásima a zařazuje ho do rámce magického realismu. Zároveň argumentuje pro formálnější a širší definici magického realismu, která zahrnuje i svět bez nadpřirozených jevů. Magicko-realistické prvky povídkové sbírky Madžnún sáḥat al- ḥurríja (Blázen z náměstí Svobody) podtrhují nejdůležitější témata povídek, jež se vztahují ke katastrofám moderní irácké společnosti posledních třiceti let. Svým důrazem na dokumentaci moderní historie Iráku, jíž dominuje válka a exil, se tak dílo zařazuje mezi díla narativní dokumentární tvorby, jejichž cílem je přispět ke kolektivnímu vědomí národa. Přesto ale magicko-realistický element v Blásimově díle není pokusem o vytváření alternativního kulturního světa. Nadpřirozeno v Blásimově díle funguje metaforicky a vztahuje se výhradně k reálnému světu válek a násilí, ve kterém se lidé pod tíhou okolností mění ve zvířata a kanibaly a který je sám o sobě magický. Ve druhé rovině je Blásimovo dílo diskutováno i na pozadí postkoloniálních teorií, jež prošly od svého průniku na pole humanitních studií spletitým vývojem a v nedávné době byly podrobeny kritice, například právě ze strany akademiků zabývajících se arabskou literaturou. Blásimovo dílo slouží jako doklad toho, že se postkoloniální...
|
host ::
RSS.